Ne každý ví, že pokud více osob spojuje společný účel činnosti, není třeba hned zakládat například společnost s ručením omezeným tzv. s.r.o., či jiné uskupení dle obchodního zákoníku, ale že nám také občanský zákoník nabízí možnost společnosti. Pokud se tedy takto zavážou osoby, vzniká společnost v režimu OZ.[1] Důležité je zmínit, že taková to společnost nemá právní osobnost.
Pokud vkládá společník do společnosti věc, použijí se nadále ustanovení OZ o koupi, pokud ovšem vkládá pouze právo věc užívat, použijí se ustanovení o nájmu a také samozřejmě pokud vkládá věc k požívání, ustanovení o pachtu. Jestliže se společník zavazuje k činnosti, podle jejího charakteru se použije příkaz nebo dílo.[2] Jakmile se společník zaváže přispět společnému účelu jenom činností, má právo na podíl na zisku, dále právo užívat věci vložené do společnosti. Nemá ovšem právo věci požívat, což znamená čerpat plody. Tedy jakmile někdo vloží do společnosti například jablečný sad, druhý společník se zaváže pouze k činnosti a nevloží do společnosti vklad, nemůže z tohoto sadu požívat jablka.[3]
Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, ale jen těch, co vklady přispěli. Spoluvlastnické podíly se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.[4]
Když se společník zavázal přispět pouze činností, nikdo ho nemůže nutit k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení onoho společného účelu jiným způsobem. Zároveň nelze společníka nutit, aby přispěl více, než se zavázal.
Co se zisku týče, neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, pak jsou na zisku a ztrátě jejich podíly stejné. Pokud by se stalo, že si společníci ujednají vyloučení práva společníka na poměr na zisku, pak nemá takovéto ujednání právní účinky.[5]
Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. Mají tedy mezi sebou vztah tzv. pasivní solidarity.[6] Pokud jedná společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Pokud si ujednají něco jiného, nelze to vůči třetí osobě namítnout, ale pouze v případě že ta jednala v dobré víře.[7]
Když chce společník ze společnosti vystoupit, může tak učinit, i když bylo členství ujednáno na dobu určitou. OZ však takovéto jednání omezuje v době, kdy by se tak stalo v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoliv, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba.[8]
[1] § 2716 OZ
[2] § 21717 OZ
[3] § 2720 OZ
[4] § 2719 OZ
[5] § 2728 OZ
[6] § 2736 OZ
[7] § 2737 OZ
[8] § 2739 OZ